Zdraví migrantů a veřejných rozpočtů: Představení analýzy a kampaně za zdravotní pojištění migrantů a migrantek

02. 10. 2012
Christo Bjalkovski

Tisková zpráva: Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR a NESEHNUTÍ, Praha, 2. října 2012

Komerční zdravotní pojištění cizinců je výnosný byznys, který přináší úzké skupince komerčních pojišťoven ročně téměř půlmiliardové zisky, které však na druhé straně chybí ve veřejném rozpočtu. Na tento fakt znovu poukázala odborná ekonomicko-právní analýza, kterou dnes na tiskové konferenci v Praze představily Konsorcium nevládních organizací zabývajících se migranty a NESEHNUTÍ. Upozornila především na zásadní nedostatky fungování systému komerčního zdravotního pojištění cizinců a jeho nevýhodnost jak pro desítky tisíc migrantů, kteří jsou nuceni mít toto pojištění uzavřené, tak pro financování veřejného zdravotnictví a rozpočty zdravotnických zařízení. Představení analýzy je součástí právě zahájené veřejné kampaně, jejímž cílem je prosadit legislativní změnu zahrnující migranty s dlouhodobým pobytem v ČR do systému veřejného zdravotního pojištění.

Analýza jasně ukázala, že je komerční zdravotní pojištění cizinců pro všechny pojišťovny velmi výhodným pojistným produktem. „U všech sledovaných pojišťoven výběr pojistného výrazně překračuje náklady na pojistné plnění, které se pohybují v intervalu 6 - 30 % pojistného vybraného pro daný rok. Oproti tomu pojišťovny shodně vykazují extrémně vysoké provozní náklady, které představují 47 - 80 % vybraného pojistného,” uvádí jedna z autorek analýzy, PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. V údajích, které pojišťovny zveřejňují, nelze najít žádné vysvětlení či údaje, které by výši provozních výdajů zdůvodňovaly. V řadě zemí je takováto disproporce považována za neetickou a výše provozních nákladů je ze zákona limitována. Pro srovnání - u veřejnoprávních pojišťoven v ČR je tento limit nastaven ve výši 3,5 %.

Z analýzy pojistných podmínek jednotlivých komerčních zdravotních pojišťoven a platné legislativy také vyplynulo, že není komerční zdravotní pojištění, na rozdíl od toho veřejného, nijak regulováno. „Ačkoliv mají migranti a migrantky ze zákona povinnost zajistit si zdravotní pojištění, existuje jenom minimální právní regulace pojistných podmínek či výše pojistného. Současná legislativa se téměř nezabývá ochranou pojištěnce. Hlavním cílem komerčního zdravotního pojištění je tak pouze a jedině generovat soukromý zisk”, říká Mgr. Karolína Dobiášová z 1. lékařské fakulty a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, další z autorek analýzy.

Konsorcium nevládních organizací zabývajících se migranty a NESEHNUTÍ proto zahajují Kampaň za zdravotní pojištění migrantů a migrantek. Jejím cílem je prosazení změny zákona o veřejném zdravotním pojištění, která by do systému veřejného zdravotního pojištění zahrnula všechny migranty legálně a dlouhodobě pobývající v ČR. „Naším cílem je přijetí takové legislativní změny, která přesměruje prostředky z pojistného placeného migranty, které nyní z valné většiny končí jako zisky soukromých komerčních pojišťoven, do systému veřejného pojištění, kde budou použity na proplácení lékařské péče poskytované všem jeho účastníkům,“ vysvětluje Linda Janků z brněnského NESEHNUTÍ. Vláda by měla v souladu se svým usnesením z února 2012 předložit předlohu nové právní úpravy zdravotního pojištění cizinců do konce tohoto roku.

Všem migrantům je zákonem o pobytu cizinců uložena povinnost mít v ČR uzavřené zdravotní pojištění. „Část migrantů, kteří zde mají dlouhodobý pobyt, však zákon nezahrnuje do veřejného zdravotního pojištění. Místo toho jsou nuceni kupovat si komerční pojištění, na jehož uzavření však není právní nárok a které je svými podmínkami značně nevýhodné jak pro migranty, tak pro stát,“ konstatuje Elena Tulupová z Konsorcia nevládních organizací zabývajících se migranty. Za systém komerčního zdravotního pojištění cizinců sklízí Česká republika dlouhodobě kritiku od mezinárodních organizací zabývajících se lidskými právy[1] a za problematický jej označil rovněž Veřejný ochránce práv[2].

Pojistné podmínky komerčního pojištění vylučují z pokrytí celou řadu úkonů zdravotní péče. Migranti se tak ocitají v paradoxní situaci, kdy sice mají řádně uzavřené zdravotní pojištění, avšak přesto jim za poskytnutou léčbu, kterou potřebují, vznikají u zdravotnických zařízení statisícové dluhy. S tím má osobní zkušenost například Zulfiya Hudayberganova, které je 35 let a pochází z Uzbekistánu. „S komerčními zdravotními pojišťovnami mám opakovaně špatnou zkušenost. Napřed jsem měla zdravotní pojištění u PVZP, a.s. Lékaři mě ale několikrát odmítali s kartičkou z této komerční pojišťovny ošetřit, a to i v akutních případech, když jsem například přišla v noci na pohotovost. Když se jednalo o neodkladnou péči a trvala jsem na jejím poskytnutí, vyžadovali po mě poměrně vysokou finanční částku jako zálohu, protože neměli jistotu, že jim péči má pojišťovna uhradí. Stávalo se to i ve zdravotnických zařízeních, např. nemocnice na Bulovce, jejichž adresy mi dala zdravotní pojišťovna jako jejich smluvní zařízení”,vypráví Hudayberangova.

Za zcela nepřijatelnou pak iniciátoři kampaně označují skutečnost, že část migrantů žijících v ČR nejen že není začleněna do veřejného zdravotního pojištění, ale nedosáhne ani na pojištění komerční. Do této skupiny patří například děti narozené předčasně nebo osoby staršího věku či s chronickým onemocněním, které soukromé pojišťovny odmítají pojistit úplně. „Zákon jim totiž v tomto směru žádnou povinnost neukládá, a soukromé pojišťovny se tedy chovají jako čistě tržní subjekty, které uzavírají pojištění pouze s migranty, u nichž je perspektiva, že pojistný vztah bude pro ně ziskový,“ uvedla Janků.

Text tiskové zprávy a další informace jsou dostupné na webu kampaně: www.zdravotnipojistenimigrantu.cz

Kontakt:

Elena Tulupová, Konsorcium nevládních organizací zabývajících se migranty
e-mail: asusenik@gmail.com
mobil: 773 649 264

Linda Janků, NESEHNUTÍ
e-mail: linda@nesehnuti.cz
mobil: 777 254 821
________________________________________
[1] Například Výbor pro práva dítěte (Závěrečná vyjádření z 57. zasedání, 30.5.-17.6.2011), Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen (Závěrečná vyjádření ze 47. zasedání, 4.-22.10.2010) či European Network against Racism (Stínová zpráva o ČR 2010/2011)
[2] Doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení s cizinci ze dne 21. července 2010 (sp. zn. 29/2010/DIS/JŠK)