Jak posílit roli migrantek při integraci – příklady dobré praxe z Velké Británie

Co je podle vás klíčové pro integraci žen migrantek?
Znalost jazyka – je důležité zajistit přístup žen ke kurzům jazyka. Dále je to přístup k právní pomoci, bydlení, zaměstnání, k dalšímu vzdělávání, podpora samostatného podnikání. V oblasti zdraví je pak důležité odstranění znevýhodnění, které znemožňují ženám adekvátní přístup k lékařské péči. Také je podstatné podporovat zapojení migrantů a migrantek do občanského, politického a komunitního života a v těchto oblastech brát v úvahu jejich potřeby a zájmy.

Můžete uvést příklad organizace ve Velké Británii, která se zaměřuje na podporu v oblasti právní pomoci migrantkám, jak tyto služby fungují?
Například organizace „Rights of Women“ (http://www.rightsofwomen.org.uk/) poskytuje bezplatné právní poradenství pro ženy. Tyto služby poskytují ženy. Organizace také založila síť „Women’s Legal Policy Network“, která se zaměřuje na podporu ženských organizací a jejich zapojení do politických debat na lokální i celostátní úrovni. Tato síť poskytuje informace o veřejných politických konzultacích a spravuje otevřené diskusní fórum. Je důležité reprezentovat zájmy žen v legislativním procesu a při přípravě integračních opatření, tak aby zohledňovaly jejich reálné problémy a potřeby.
V oblasti podpory vstupu na trh práce působí například organizace „Refugee Women’s Association“ (http://www.refugeewomen.org.uk/), která poskytuje vzdělávání a pracovní poradenství pro ženy.

Ve vaší konzultační práci mimo jiné usilujete o posilování schopností žen k rozhodování, co přesně si pod tím představit? Můžete opět uvést konkrétní příklad z praxe?
Posilování a rozvoj kompetencí žen k rozhodování znamená umožnit jim převzít vedoucí role v rámci svých vlastních i širších lokálních komunit. Jedná se především o účast na vzdělávacích kurzech a školeních, kde se ženy učí jak iniciovat změny, ovlivňovat politiky a realizovat kampaně k tématům, která se jich dotýkají.
V rámci těchto kurzů získávají ženy znalosti a dovednosti potřebné pro to, aby mohly zastupovat svou komunitu a účastnit se různých platforem a rozvíjet partnerství s místní komunitou. Pomáhají ženám a jejich organizacím získat příležitost, aby byl „vyslyšen jejich hlas“ u osob s rozhodovacími pravomocemi.
V kurzech se dozvídají informace týkající se fungování politických systémů, struktur rozhodovacích pozic a procesů na úrovni lokální politiky. Získají praktické dovednosti potřebné k navazování spolupráce, lobbování a k realizaci kampaní. Rozvíjí své schopnosti strategického uvažování a vytváření spojenectví.
Například nezávislé fórum ženských organizací „Hackney Women’s Forum“ (http://www.hackneywomensforum.org.uk/) realizovalo Vládní vzdělávací program, který se zaměřil na rozvoj řídících znalostí. Posiloval schopnosti žen, které se ucházely o jednu ze čtyř formálních vedoucích pozic na lokální úrovni. Jednalo se o vedoucí pozice v oblasti školství, zdravotnictví či samosprávy. Účastnice programu identifikovaly problematické oblasti ve svých komunitách a poté navrhovaly postupy a hledaly partnery mezi vládními úřady, které by jim pomohly pojmenované problémy řešit.

Česká republika jako stát vyjadřuje své požadavky na integraci cizinců ve vládní Koncepci integrace cizinců, kde mimo jiné uvádí potřebu specifické podpory zranitelných skupin, kam spadají i ženy. Jaká je politika Velké Británie v oblasti integrace a obsahuje nějaká genderově specifická opatření, jak se staví k situaci žen migrantek?
Ve Velké Británii neexistuje vládní strategie pro integraci migrantů a migrantek. Existuje politika „usídlování“ pro uprchlíky. Většina aktivit na podporu integrace migrantů přichází z neziskového sektoru.

Přesto, jak jsme slyšeli na konferenci EKS, se ve Velké Británii migrantským organizacím daří spolupracovat s politickými představiteli. Jaké jsou podle vás strategie a efektivní nástroje k zapojení dalších klíčových aktérů do otázky integrace cizinců?
Za prvé, vytvářet podpůrné skupiny jako například „Women for Refugee Women“ (http://www.refugeewomen.com/), které podporují ženy migrantky prostřednictvím jmenované koordinátorky, a podporují svépomocnou skupinu „Women Asylum Seekers Together“
(http://www.wast.org.uk/), která je vedena samotnými ženami – žadatelkami o azyl.
Za druhé, stanovit minimální standardy pro práci s migrantkami, žadatelkami o azyl – identifikovat specifické potřeby uprchlických žen a poskytovat služby, které zohledňují tyto potřeby.
Organizace žen vznikají, aby posilovaly migrantky a zároveň zvyšovaly povědomí veřejných činitelů s rozhodovacími pravomocemi o jejich reálných potřebách, stejně jako o jejich pozitivním přínosu pro britskou společnost. Migrantská sdružení žen organizují pravidelná setkávání, participují v sítích a platformách. Také představují veřejnosti příklady dobré praxe, které názorně ukazují způsoby jak překonávat problémy vznikající mezi různými skupinami, například práce založená na partnerství.
Organizace také realizují kampaně a prosazují změny v politice. Například „FORWARD“, organizace, která se zabývá ženskou obřízkou a uzavíráním manželství mezi dětmi, má velmi silný hlas v ovlivňování politiky v rámci britské vlády.
Důležité je také realizovat výzkumy a zprávy z výzkumů zaměřené na potřeby a zkušenosti žen migrantek spolu s praktickými doporučeními předávat klíčovým aktérům a politickým představitelům.
Ale především samotné ženy migrantky by měly být v této oblasti těmi klíčovými aktérkami, proto vznikají migrantská fóra a sítě migrantek.

Jak motivovat a „mobilizovat“ ženy, které se poté zapojují do integračních aktivit, například založí vlastní organizaci? Jaká je vaše zkušenost?
Já pracuji s migrantkami prostřednictvím poskytování informací, poradenství a školení. Například poskytuji konzultace a školení pro svépomocné skupiny žen tak, aby mohly založit vlastní sdružení nebo komunitní skupinu. Podpora zahrnuje nejenom předávání informací a praktických dovedností, ale také emocionální podporu. Služby pro migrantky by také měly zahrnovat hlídání dětí a především zajistit přístup žen k výuce jazyka, protože to je velká bariéra integrace.

Spolupracují ve Velké Británii migrantské organizace a sítě s genderovými a feministickými organizacemi? Zahrnují například lobbovací skupiny za rovná práva a rovné příležitosti také práva žen migrantek?
Obecně organizace podporující integraci migrantek jsou buď organizace založené skupinami žen migrantek, nebo to jsou feministické organizace.
Například organizace „Fawcett Society“ (http://www.fawcettsociety.org.uk/) založená již v roce 1866 prosazuje rovné příležitosti žen a mužů a bojuje za lidská práva. Realizovaly řadu výzkumů k problematice nedostatečného zastoupení migrantek v politice a tvorbě politik.
„National Alliance of Women’s Organisations“ (http://www.nawo.org.uk/) je zastřešující organizace více než stovky ženských skupin podporující rovné příležitosti a genderovou rovnost ve společnosti. Zaměřuje se i na řešení otázky postavení žen migrantek, například na úrovni OSN, kde tato organizace má své křeslo.

Děkujeme za rozhovor.