Frances Soney Ituen: Irská zkušenost s pozitivní integrací využívající komunitní přístup

06. 11. 2012
Hana Víznerová

Na výroční konferenci EKS „Integrace 6× jinak“ vystoupila lektorka z irského Dublinu Frances Soney Ituen. Do diskuse, které se zúčastnili lidé zabývající se migrací a integrací migrantů a migrantek z neziskové, státní i akademické sféry, přinesla téma komutniního rozvoje a aktivní participace migrantek v integračním procesu. Frances při své práci prosazuje přístup pozitivní integrace. Co si pod tím představit a proč je tak zásadní pracovat přímo s ženami z komunit vysvětlila Frances ve svém vystoupení i následném rozhovoru, který nám poskytla.

Frances je původně migrantkou. Emigrovala s rodinou do Irska před deseti lety z Nigérie, kde vystudovala technickou univerzitu. Žije v irském městě Athy, kde založila sdružení Women’s Integrated Network. Je také členkou správní rady organizace AkiDwA sdružující africké ženy žijící v Irsku. Věnuje se i dobrovolnické práci – podporuje ženy, které jsou oběti domácího násilí, učí v komunitním centru angličtinu a základy práce na počítači. Za svou mnohaletou snahu byla v roce 2009 oceněna Irskou cenou pro dobrovolníky v oblasti vzdělávání.

Osobní migrační zkušenost je pro její práci přínosem: „Ano je to velmi důležité, protože je dobré, když jste opravdu přesvědčeni o tom, co děláte.“

Komunitní práce organizací, kde Frances působí, je založena na úzké spolupráci s ženami z komunit. Podle Frances představují právě ženy výborný spojovací článek mezi „starou“ a „novou“ komunitou. Jejich prostřednictvím se místní obyvatelé a migranti vzájemně sbližují a spolupracují na rozvoji své společné komunity. „Když se nám podaří oslovit ženy, které začnou společně pracovat, potom také jejich děti začnou společně pracovat a nakonec i jejich muži začnou společně pracovat.“

Frances reflektuje problematické situace, do kterých se migrantky dostávají. Podobně jako u nás, naráží na diskriminaci na trhu práce, nebo se potýkají s genderově podmíněným násilím. Za zásadní považuje ekonomickou nezávislost žen: „Ekonomická nezávislost je jeden z klíčových bodů integrace, protože se tak významně snižuje zátěž ekonomické závislosti, která sebou nese všechny formy útlaku a násilí. Jestliže se ženy setkají s diskriminací, protože jsou migrantky, podporujeme je v tom, aby o tom informovaly AkiDwu nebo jiné NNO, aby byl problém zdokumentován. Také se mohou obrátit na Equality Authority.“
Organizace AkiDwA mimo jiné realizuje projekt Door To Work, ve kterém spolupracuje přímo se zaměstnavateli, a podporuje ekonomickou nezávislost žen především prostřednictvím rozvoje jejich profesních dovedností.

Při své práci vychází Frances z konceptu „pozitivní integrace“. Co přesně to znamená, vysvětluje a uvádí konkrétní příklad z praxe: „Pozitivní integrace znamená aktivní společné hledání kreativních způsobů práce, života, socializace a rozvoje, které je záměrně založeno na inkluzi, zmocňování, solidaritě, rovnosti atd. tak, aby bylo dosaženo co nejlepších výsledků pro společné blaho. Tento přístup nejlépe funguje, když jsou politiky, zákony a systémy nakloněny integraci. Dobrým příkladem je ’Komunitní bezpečnostní výbor‘. Zde je otevřené členství pro všechny z komunity, kteří mohou sdílet své myšlenky s policií v otázce bezpečnosti, prevence a boji proti zločinu.“

Jak motivovat členy komunity k aktivnímu zapojení a rozvíjení vzájemné spolupráce? „Moje zkušenost je, že dobrou cestou je provádět průzkumy a analýzy potřeb v komunitě a získat tak poznatky přímo od cílové skupiny. Následně je třeba podporovat organizování jejich setkávání, kde mohou společeně hledat řešení a způsoby jak pracovat společně. Některé návrhy pak mohou vést i k vytvoření lobbovacích skupin, budování vzájemné důvěry, atd.“
K otázce diversity v rámci komunity a možných problematických dopadů soužití lidí různých národností, etnického, kulturního či náboženského zázemí, se Frances vyjadřuje pozitivně, negativní zkušenosti nemá: „Někdy spolu lidé nemusí souhlasit, ale je důležité, od samého počátku, aby skupina společně vytvářela, jak já to nazývám, základní pravidla nebo společnou smlouvu. Zahrnuje to, co se očekává od každého člena skupiny, tj. respekt k jiným názorům, důvěru atd. Je důležité si také uvědomit, že úspěch jakékoliv skupiny je založen na zodpovědnosti všech jejích členů.“
Pozitivní přístup, otevřenost a podporování toho dobrého co je v každém člověku, Frances provází při její práci, ve které zaznamenává řadu úspěchů. Ve městě Athy začínala sama a „odspodu“ metodami komunitní práce. Usilovala o rozvíjení vzájemného poznávání a kontaktu mezi místními a nově příchozími. Po roce fungování měla organizace Women’s Integrated Network již kolem stovky členů a členek. Ženám sdruženým v organizaci AkiDwA se podařilo navázat úspěšnou spolupráci s Magistrátem města Dublin. Jeden z mnoha společných projektů bylo například uspořádání konference v roce 2009 pro ženy, které usilují o vstup do politiky na lokální úrovni. Právě volební právo migrantů považuje Frances za jednu ze stěžejních podmínek úspěšné spolupráce migrantů a představitelů politiky a samosprávy.

Příklady dobré praxe z Irska mohou být pro Českou republiku inspirací a výzvou ke změnám jak v oblasti legislativy a systémových opatřeních, tak v individuálním přístupu každého z nás.

Více o projektech sdružení AkiDwA najdete na stránkách http://www.akidwa.ie/, sdružení Women’s Integrated Network má adresu http://www.womensintegratednetwork-win-athy.org/.

Výroční konferenci „Integrace 6× jinak“ uspořádala EKS ve spolupráci s nadací Friedrich Ebert Stiftung.