Švédská inspirace: podpora neznamená peněžité dávky

Už při vstupu na švédský úřad práce bylo očividně něco „jinak“. Hned za dveřmi jsme se ocitli ve velké otevřené místnosti, kde bylo relativně dost lidí pohromadě, ale místnost byla překvapivě tichá. Nikde žádné fronty na chodbách, někteří uchazeči o pomoc na ÚP seděli sami u počítačů a naťukávali údaje nebo hledali na internetu. Na druhé straně místnosti bylo několik „barových stolků“, u kterých postávali lidé a diskutovali. A co se ve Švédsku osvědčilo? Atmosféra a přístup ke klientům totiž zdaleka není jediná věc, která vás na Švédských úřadech práce zaujme.
 

Nacházíme se v Kista, části Stockholmu, kde je vysoké procento obyvatel migrantů a uprchlíků. Lidé v místnosti jsou evidentně všichni cizinci, na první pohled však nepoznáte, kdo je vlastně úředník a kdo klient. Naši průvodci vysvětlují, že fakt, že sami mají migrantský původ, vnímají jako velkou výhodu. „S klienty se snáz domluvíme, všichni neumí švédsky hned po příchodu do země a my na našem úřadě ovládáme až 13 jazyků. A také lépe rozumíme jejich problémům, chápeme kulturní rozdíly. Jsme si také vědomi, že pro naše klienty působíme motivačně. Sami se mohou na vlastní oči přesvědčit, že když se budou dále vzdělávat, je tu velká šance na dobré pracovní uplatnění“.

Jaké služby se švédským nezaměstnaným nabízejí?

Můj první dojem ale není jediný silný zážitek ze studijní cesty do Stockholmu, které jsem se letos v říjnu zúčastnila. Postup úřadů práce ve Švédsku je trochu odlišný než v ČR a v mnoha směrech jej vnímám jako inspirativní. „My na ÚP žádné dávky nevyplácíme,“ řekl mi Luis, zaměstnanec ÚP. „K tomu slouží jiný úřad. Naším úkolem je pouze poskytovat služby, které zvýší šance našich klientů na uplatnění na pracovním trhu.“
Mezi tyto služby se řadí poradenství při hledání zaměstnání nebo dalšího studia, ale také poskytování kariérního koučingu, podpora stáží a především pro-aktivní spolupráce se zaměstnavateli. Část služeb nakupuje ÚP formou outsourcingu, část zajišťuje sám.
Jak říká Luis: „Na úřadě máme 3 zaměstnance, kteří se věnují výhradně komunikaci se zaměstnavateli. Pravidelně kontaktují společnosti v našem regionu a zjišťují možnosti pracovního uplatnění pro naše klienty. Se zaměstnavateli dokonce vyjednávají, zda je opravdu nutné požadovat všechny dovednosti, které jsou uvedené v inzerátu a navrhují různá alternativní řešení. Pravidelně také organizujeme burzy práce, na té poslední se sešlo přes 600 zájemců“.

Pomoc šitá na míru

Úředníci se také tolik nezdržují administrativou, při prvním kontaktu se klienti registrují sami přes internet a četnost schůzek také reguluje sám úředník. „Když vidím, že je klient motivovaný a sám si aktivně hledá práci, nevidím důvod, proč se scházet. Nezbytné informace si můžeme vyměnit například mailem,“ dodává Luis. Individuální přístup ke klientovi je patrný v mnoha směrech. Např. zaměstnanec ÚP má k dispozici finanční částku, kterou podle potřeby poskytne svému klientovi, pokud to pomůže k nalezení zaměstnání (peníze lze např. využít na kadeřníka před pracovním pohovorem, na novou kravatu, na telefonní kartu nebo kolo, na kterém bude klient do zaměstnání dojíždět).

A jaké jsou výsledky takového přístupu?

Švédsko má přibližně stejný počet obyvatel, jako Česká republika. Švédské úřady práce zprostředkovaly v loňském roce zaměstnání 450 000 lidí. Zhruba stejné množství obyvatel nalezlo vytouženou práci i v ČR (cca 400 000), ale ÚP pomohly jen 71 000 z nich. V tomto výsledku se jistě do určité míry odráží i celkové nastavení fungování švédských úřadů práce. Zaměstnanci tamních úřadů tak mohou do svých klientů investovat mnohem více času a energie než je tomu v ČR. Slovo podpora totiž ve Švédsku není synonymem ke slovu „peněžitá dávka“.